Korálky z cest

V jednom příspěvku jsem slíbila, že se víc rozpovídám o Gyeongju. A sliby se mají plnit ... Historické Gyeongju mi v dubnu učarovalo, v září jsem tak nemohla děvčata o tohle místo připravit. Dubnový výlet byl pořádaný místní cestovkou, za jeden den jsme stihli spoustu památek, ale bylo to trochu z rychlíku. Na září jsem proto naplánovala pobyt v Gyeongju na 3 dny.  Již náš příjezd do města byl pro mě zážitkem, přijížděli jsme autobusem z Busanu a město nás vítalo  nádhernou historickou bránou.  Ubytovali jsme se v centru, podařilo se mi rezervovat moc pěkné ubytování, pěšky jsme se dostali i na většinu zajímavých míst v okolí. A ve vedlejší ulici byla kavárna s výbornou kávou a milou obsluhou. Ubytování bylo se snídaní, tak ráno byl v jídelně pěkný šrumec, ale majitelé byli úžasní, ochotní a usměvaví. Gyeongju je prý místo, kde každý kámen vypráví příběh a každá cesta vede do historie. Již na začátku letopočtu zde byla významná království s rozvinutým obchodem, řemesly al...

  Dvě a půl hodiny cesty ze Soulu a jsem v jiném světě. Čas jakoby zpomalil, na přechodech občas hledám semafory pro chodce, nejsou potřeba, řidiči vám zastaví. To je novinka proti jiným městům. Trochu tu ve svém batik oblečku budím zájem, asi tu tolik cizinců není, blondýn obzvláště. A je tu moře. Pláže jsou prázdné, lidé si maximálně smáčí nohy, možná je už pozdě kvečeru, ale zase jsou všude cedule, že koupání je nebezpečné. Prošla jsem doporučenou stezkou Orikdo beach coastal trail a i když už slunce téměř zapadlo, výhledy byly úžasné. Sokcho mi připadá tak fotogenické. Možná je to tím mořem. Sedím u pláže, šumí moře, pořád je příjemně teplo. Nechce se mi do postele.  Ale zítra ráno bych chtěla zažít východ slunce v pavilonu Yeonggeumjeong ( Východ slunce v Sokcho ) , mám to kousek od ubytka a pak se vydat na horskou tůru ( Hora kvílícího nebe ). A večer určitě ještě musím k moři.

Tajná zahrada - místo, které vyvolává zvědavost. Je součástí paláce Changdeokgung, ale nepodíváte se tam při běžné prohlídce. Zjistila jsem to na první návštěvě, kdy se na začátku brány utvořila fronta, tu jsem sice poctivě vystála, ale pak mi došlo, že mě tam nepustí. Platí se totiž speciální vstupné - 5000 W, a musíte mít i rezervaci na určitý čas. Regulují totiž množství návštěvníků, možná pro to, abyste si mohli tuhle krásnou část paláce prohlédnout v klidu a nechat se okouzlit atmosférou místa s královskou historií.  Myslela jsem, že si prohlédneme zahradu  při naší podzimní výpravě, ale ani tehdy nám čas nevyšel. Bylo neuvěřitelné, jak rychle naše cesta utíkala a vše se stihnout nedalo. Také jsme si hned na začátku řekli, že je pro nás důležitější vychutnat si tep Soulu i dalších míst a nemusíme se úplně honit za každou památkou.  Jenže já jsem zůstala v Soulu opět sama, měla jsem více než jeden den jen pro sebe a tohle město. Ubytovaná jsem byla nad říčkou Cheonggy...

Na svoji dubnovou cestu jsem si naplánovala spoustu aktivit, které s děvčaty na podzim asi nepodniknu. Byla jsem na dvou muzikálech, na lekci K-pop dance, autobusovém výletě do Gyeongju a okolí a také jsem narazila na možnost exkurze do vysílacích studií. To bylo pro fanouška seriálů velké lákadlo. Zvlášť ve středečním termínu, kdy se natáčí a možná potkáte i někoho známého. Můj zájem o tuhle zemi začal právě v korejských dramatech, podívat se na natáčení - to musím. Účast je úplně jednoduchá, na internetu si koupíte zájezd, dostanete pokyny, mapičku místa, kde se máte sejít, v určený den a čas míříte k terminálu autobusů. Je to zřejmě výhodné potkávací místo, skupinek je tu hned několik, ale nemůžete se splést, každý průvodce má vlaječku, dostanete placku, další prospekty a jde se do autobusu. Nejprve jedeme do studií, kde se natáčí, projdeme rekvizitárnu ("tenhle chlapík tu již pracuje přes 30 let"), místnost, kde se zkouší nanečisto, nakoukneme do režie. Kdo byl někdy na K...

Pojedete-li do Jižní Koreje, pravděpodobně bude Vaší vstupní bránou letiště Incheon a začnete svou cestu v Soulu. Možná si tu i vystačíte, kultura, technika, památky, nákupy, aktivity, noční život, prostě pestrobarevný svět, město, které neusíná. Byla by však škoda nezažít ještě něco víc a někde jinde. Jeďte do Busanu! Je to druhé největší město v Jižní Koreji (cca 3 mil. obyvatel) a je u moře. Je největším přístavem a za mě - má úplně jinou atmosféru než Soul. Je syrovější, drsnější. Já jsem se zamilovala na první pohled už v dubnu a v září jsem se tam vrátila hned dvakrát a stále mám co objevovat.  Do Busanu jsem přijela poprvé vlakem ze Soulu, bylo brzké dubnové ráno, před nádražím jsem se nalodila do autobusu a vyrazili jsme směrem ke Gyeongju na výlet do historie. Ale již průjezd ulicemi Busanu s výškovými budovami kolem mi učaroval. Tohle město mi zdánlivě připadá vyšší než Soul, což je klam, možná je to proto, že okolo pobřeží není moc místa pro stavby a tak rostou do výšky....